Nečekaný pohovor by Petra R.

Za pet pet, s telefonem u ucha a s omluvou pripravenou, vybiham z kancelare. Nebere to. Nevadi, jsem kousek odtamtud, akorat jsem nechtela dobehnout zase az na posledni chvili a v urcite nepohode. Tohle pospichani z mista na misto mi leze na nervy, porad se jen honim a dny plynou.

 

Neresila bych to nemit zada v haji, konecne nejake finance navic a hlavne potrebu s tim neco delat. Podle recenzi je ten clovek schopny, s praxi vice jak dvacetiletou a venujici se i jinym vecem, ktere by me zajimaly. Navic muj zdravotni stav odhadnul hned pri prvni navsteve, cimz si u me vybudoval urcitou duveru a radost ze sveho rozhodnuti.

 

Tri minuty po pate hodine a ja teprve otviram hlavni dvere domu, kde mam domluvenou schuzku. Pozdravim vratnou a sbiham schody do suterenu. Tukam na dvere, pan Danek pootevre a zasepta: “Jeste tu mam klientku, vydrz, diky.” Cela zchvacena sedam v tmave chodbe do stare zaprasene sedacky. Citim, jak mi ze vseho spechu busi srdce a vlastne se mi trochu ulevi. Alespon nebudu tak uspechana, nez prijdu na radu.

 

Po deseti minutach, kdy se muj stres zmenil na lehkou otravenost a znudenost, se konecne otviraji dvere a vychazi postarsi pani vyprovazena panem Dankem. Nevim proc, ale trosku me to uklidni.

 

Vejdu dovnitr, jdu se svleknout do kabinky. Vzhledem k tomu, ze jsem stydliva, nechavam si na sobe horni dil spodniho pradla. Jakmile se osmelim, odhrnu zaves a posadim se na zidli naproti akvariu. Dochazi mi, ze je vlastne velmi takticke, situovat klienty prave tam. Pozorovanim vodni rise se clovek podvedome uklidni, u me to alespon takovy ucinek ma. Ucitim vuni eukalyptu a ruce na svem krku. Nejradeji bych mlcela a uvolnila se, nicmene pan Danek se zda velmi komunikativni a asi na vterinu me napadne, ze se mu libim. Poklada mi spoustu dotazu, ze zacatku na muj zdravotni stav, coz me vzhledem k jeho pracovnimu zamereni nezarazi. Nejdrive mi masiruje siji, pote se venuje ramenum a lopatkam. Pta se me, jakym pohybovym aktivitam se venuju a sdeluje mi, ze vse se dokaze cist prave v zadech. Sam mi vypravi o svem soukromi a kdyz zmini, ze ma dve deti a zenu, opet me to trochu uklidni.

 

Po chvili ale prichazi otazka na muj vek a jeho ruce sklouznou z mych ramen trosku niz k mym klicnim kostem. Jsem mirne znepokojena, nicmene na otazku odpovim. Zacina mi busit srdce a v hlave mi hraje: “Jestli tou rukou sklouzne jeste niz, tak..” Co tak? Co pak hodlam udelat? Ja, ktera se bojim na sebe poutat pozornost a jsem odmala vychovavana nedelat problemy. Co udelam? Vubec nevim. Co je nejlepsi udelat? Ani tady nemam odpoved.

 

Pta se me na praci, na konicky, jak se ma pritel. Jinymi slovy vylozene vyzvida a jeho ruce opravdu sklouzavaji niz, uz se prsty dotyka vrsku meho spodniho pradla. Srdce mi busi jako o zivot, to musi citit! Nejradeji bych utekla.

 

“Vis, Hanicko, ja a moje zena zijeme v otevrenem svazku, ja vim, ze nejsem prilis atraktivni, ale nebylo by to zadarmo.” A je to tady. Ani nevim, co rict, chci jen utect a nevyvolavat konflikty. Jak nebylo zadarmo? To si me ted prave testuje svymi dotazy a doteky? Neodpovidam, i on mlci. Zajimalo by me, kolik takovych pohovoru na pozici placena milenka, uz ma tento clovek za sebou. A kolikpak zen mu na to asi kyvlo?

 

Po skonceni samotne masaze, kdy po jeho sokujicim dotazu ani jeden nemluvime, se jdu bleskove obleci do kabinky a uz se vidim za dvermi, na ulici, doma, kdekoliv. Jeste s nim ale musim prijit do kontaktu a to pri placeni za tuhle sluzbu. Bohuzel mam jen tisicovku, takze se nevyhnu byt kratke slovni interakci, o kterou ted vazne nestojim. Nadechnu se a jdu mu zaplatit. Mrkne na me a rekne mi, ze bohuzel nema nazpet, ale zlevni mi pri pristi schuzce. Je naprosto zjevne, ze si chce mou pristi navstevu pojistit alespon penezi. Ja uz ale ted vim, ze se sem nikdy nevratim.

 

Zpetne mi dochazi, ze jsem uz pred touto schuzkou tusila, ze mi tu neco nesedi. Jak je mozne, ze jsem nekdy jak s klapkami na ocich? Se svou toleranci a ohleduplnosti pri setkavani se s ruznymi podiviny jsem se naucila vsechny lidi v zivote omlouvat za jakoukoliv pohnutku a tim padem zavrela dvere svoji intuici. V tomto pripade me mela zarazit uz druha schuzka, pri ktere mi tento clovek nabidnul tykani. A je az do nebe volajici, ze me netrkly ani narazky na to, ze se mu tu malokdy objevi mlada a utla zena.

 

Nastesti jsem pozitivni povahy a hned tak neco me nerozhodi, takze se mi tento zazitek podarilo velmi rychle vytesnit z hlavy.

 

Vzhledem k tomu, ze rada zkousim nove veci, dostavam se po nejake dobe na seminar s nazvem Povidky z cajovny. Po seznameni se s ostatnimi ucastniky, si chci prohlednout interier, jeste nikdy jsem tu nebyla. Padne mi zrak na pana sediciho v rohu a mam okamzite jasno, o koho se jedna.

 

Tak, a co ted..?