O čem sní lidé 22. století by Honza H.

O čem sní pozemšťané 22. století? Ze všech planet známého vesmíru, byla planeta Bazaar jednou z nejpůsobivějších. Celá planeta byla jedno velké tržiště. Místo, kde člověk našel všechno možné i nemožné z celé sluneční soustavy. Potřebovali jste novou konvici na čaj, galaktický pas nebo robotickou končetinu? Byli jste tu správně. Nebylo nic, co by záplava bod..

Absolutně zbytečný stroj – sci-fi by Tomáš Šc.

"Tati, jsem domá!!" zakřičela jsem do ohbí liduprázdné chodby. Nikdo se neozýval. Mávla jsem druhou rukou nad náramkem, který do vzduchu vykreslil zpitvořenou malůvku mojí postavy. Vždycky jsem v sobě sváděla boj mezi akurátností (podle té kreslené postavičky byste mě v životě nepoznali) a trochou ženské marnivosti (asi bylo z marketingového hlediska moudré, že postav..

Až za hrob by Veronika K.

Nemůžu říct, co byla prví myšlenka, když jsem se tehdy probudila. Ani si nejsem jistá, jestli jich bylo nespočetně moc a nebo jsem měla v hlavě úplně prázdno. Tak i tak, byla jsem v úplné tmě a klepala jsem se zimou. Ležela jsem na nějaké matraci a po chvíli jsem našla starou deku, ztěžklou prachem a vlhkostí. Zachumlala jsem se do ní a dlouhé hodiny si přála, abych..

Absolutně zbytečný stroj by Vojtěch Ž.

“Už se to nahrává? Ale koho to vlastně zajímá, hlavu mám jak střep ku***! Jestli mi nevybuchne, tak na umělý spánek po cestě zpátky kašlu. Týden do přistání. Musím se napít.” ... “Metabolismus se mi konečně uklidnil. Nakonec to nebylo tak hrozný. Tři dny do přistání a ovládací panel je zelený. Navigační počítač hlásí odchylku v piko-procentech. Asi ..

Ešte jedna šanca by Tomáš P.

"Neuveriteľné," žasol Norbert s otvorenými ústami. Okolo neho sa objavilo niekoľko postáv. Najprv boli zahalené v hmle, no postupom času sa odkryli ich tváre. Stáli tam všetci, presne tak, ako si ich pamätal. Július, jeho najlepší priateľ. Tatiana, dievča, ktoré sa mu páčilo už od základnej školy. Peter a Daniel, Norbertovi susedia, dvojičky. A samozrejme aj Lenka, k..

Poslední soumrak by Veronika K.

Venku už se notnou chvíli stmívalo a v kanceláři po stěnách tančily děsivé stíny, jakoby v opileckém opojení. Bledá tvář guvernéra Michaela Hawka vypadala ve skomírajících paprscích téměř mrtvolně – vynikly kruhy pod očima, vrásky se prohloubily a přidaly pořád pohledném obličeji dalších deset let. Muž seděl za svým stolem pokrytých hromadou papírů a pon..

Když čas není nakloněn by Katka Š.

Kde zas lítá?! Mám ségru v trapu - opět! - a rodiče si myslej, že odešla za svým přítelem, nebo prostě se zdejchla se svýma kamarádama. Ale já ju znám. Vždycky mi dala vědět! I pitomým vzkazem v lednici. Ale teď? Nic. Jakoby se po ní slehla zem. Žádný vzkaz v lednici, žádné probodlé boty připínáčkem, nebo pomalované zrcadlo rtěnkou v koupelně. „Filipe?“ oz..

Freedom in war by Matěj H.

The planet looked tranquil from such a distance. All that space in between made it seem so far away, even though Anni knew it could take just a few seconds to land on the surface. As a matter of fact, that's exactly what they will do in a few hours. And they're not coming for tea. He enjoyed this part. Almost as much as he hated it. He loved the tranquility of it all. The calm before the storm...

Romance –Navzdory gravitaci by Michaela N.

Erin ležel ve vysoké trávě a spokojeně přežvykoval stéblo lhasu. Byl to jeden z těch poklidných letních dnů, kdy slunce hřeje a příjemný větřík dodává vzduchu svěžest. Jeho mysl nic netížilo. Jen si tak hověl a díval se vzhůru k oblakům, jak tam mezi nimi skoro nehybně visí jednotlivé části Navertidy. Přemýšlel, jaké to asi je, žít tam nahoře. Musí být ..

Tady a teď by Katka Š.

Čas má plné kapsy překvapení - Jan Werich Nevnímám čas. Stojím tu za oknem, jako bych tu stal věčnost a zároveň okamžik. Venku se protrhla mračna, ale dnes nechci obdivovat počasí tak pochmurné a zároveň romantické. Noc se stále nerozloučila z touhle části země, ale i tak na druhé straně ulice lampa osvětluje místo, které pozoruji. Je důvod, proč vstávám každ..